Prolomit tvůrčí krizi..

... to je to, co bych si teď opravdu přála.

Je to mrcha, jakmile do ní spadnete, těžko se vám leze ven. Čím déle to trvá, tím je to ještě o to horší, protože si na to nicnedělání ještě zvyknete. 

Já jsem začala pociťovat, že se mi daří se ze své tvůrčí krize vymanit, v tu nejméně vhodnou dobu - během zkouškového. To byste ani nevěřili, že existuje něco jako "špatná doba pro tvorbu", ale díky za to. Měla jsem dva dny před zkouškou a ráno se probudila z úžasného sny a s myšlenkou, že tohle prostě musím hodit na papír. Místo toho, abych se zabývala literaturou 1. pol. 20. st., celý den jsem věnovala vymýšlením detailů ke svému příběhu. 

Čichám, čichám lepší časy. Nejen, že jsem proklouzla celým zkouškovým překvapivě hladce, ale taky jsem plná nápadů a chuti pustit se do nových věcí.

Ač jsem ještě plně nezapadla do toho módu, který tak toužebně (snad už kolik let) očekávám, něco mi říká, že teď už to půjde líp. 

Snad se i těmto virtuálním vodám někdy pochlubím, na čem že to vlastně pracuju, ale teď je to všechno příliš čerstvé. 

Snad jen, abych vám oznámila, že jsem si konečně založila instagram. Moje dlouhodobá absence chytrého telefonu konečně skončila(ten předchozí se vykoupal v pomerančovém džusu) a já se konečně můžu rozpínat napříč sociálními sítěmi.
Co se blogu týče, moje plány do budoucna jsou velkolepé. Takže raději prozatím pomlčím, aby to neskončilo jen řečmi. Snad jen doufám, že aspoň do měsíce se mi podaří obléknout blogu nový kabátek, tento mě silně neuspokojuje.