pátek 3. listopadu 2017

Sáček nebo život!

posledních několik měsíců přemýšlím o věcech, o kterých jsem před tím nepřemýšlela. Například: "Vážně ten banán potřebuji strčit do pytlíku?"
Nejsem zero waste a bojím se, že ani nikdy nebudu, protože některých výdobytků odpadotvorného průmyslu se tak nějak odmítám vzdát. Ale když vidím lidi na ulicích ověšených igelitkami, připadám si jak na nějaké hodně podivné planetě.


Půl roku jsem pracovala v Penny Marketu a každou směnu sledovala tu stejnou komedii. Možná jste to někteří ani nevěděli, ale na každou hořčici a na každý tvaroh potřebujete sáček, protože co kdyby náhodou.
Lidi si koupí raději dvě malý mizerný igelitky, který nevydrží ani cestu na parkoviště, než aby si koupili jednu větší, která je sice taky na nic, ale aspoň vám donese nákup až domů a možná by zvládla i nákup příští. Nebo si raději naberou dvacet mikrotenových sáčků a do těch to všechno nacpou. Protože zadarmo!
Když jsem tohle léto pracovala v hobbymarketu OBI, byla jsem svědkem další grotesky. "Dejte mi sáček." - "Nemáme." Za tuhle odpověď jsem si vysloužila opravdu hodně zlostných pohledů. Protože co může být větší trága, když vám v obchodě nedají sáček. Ještě větší drzostí však je, chtít po zákazníkovi šest korun za igelitku. Všude jinde stojí přece čtyři! Ani byste nevěřili kolik lidí si nekoupí igelitku, protože místo čtyř korun stojí šest. Pak si to všechno cpou do kapes, do podpaží, s plnýma rukama a nákupem pod bradou rázují k autu a probodávají pokladní pohledem "za tohle můžeš ty". (Košík nemaje, protože se jim zdál příliš velký.) 
Tak já vám to tajemství bezstarostného zákazníka prozradím. Jmenuje se to "vlastní taška". - Osobně doporučuji plátěnou. Jo a pokud si kupujete dva pomeranče a tři banány, opravdu na ně nepotřebujete sáček. (Pokud si v OBI kupujete šroubovák a hnojivo na orchideje, ani vy nepotřebujete sáček.)
Lidé vidí v igelitu jakousi nezbytnost, bez které by se jejich syslení zlevněného zboží prostě neobešlo. Obalový materiál se přece vždycky hodí. Tak si těch sáčků vezmu raději víc - jakože na doma, co kdyby se na něco hodily.

Pro odlehčení atmosféry mi dovolte na závěr ještě malý vtip.

Blondýna se rozhlíží po obchodě s ovocem a zeleninou. "Co je tohle?" ptá se prodavače.
"To jsou pomeranče, slečno."
"Vezmu si jich deset a dejte mi každý zvlášť do sáčku. Co je tamto?"
"To jsou švestky, slečno."
"Vezmu si jich patnáct, ale dejte mi každou do vlastního sáčku. Co je toto?"
"To jsou třešně, slečno."
"Vezmu si jich třicet, ale každou mi dejte zvlášť do vlastního sáčku. A támhleto vzadu je co?"
"Sakra ženská, ser už na to, to je mák!" 

Jo, a pořiďte si tu plátěnou nákupní tašku. Ju!? ;)

7 komentářů:

  1. Krásně napsané! Já nad tím teď poslední dny taky přemýšlím... je to strašné... všude tolik odpadu, plasty na zemi, igelitky na stomech atd... Taky teď koukám na samá videa ohledně zero waste. A jak píšeš, taky si myslím, že úplně zero to nebude ale budu se o to hozhodně snažit :) Teď už to budou pomalu 2 roky co se vyhýbám palmovému oleji, tak k tomu tohle ještě připojím :) Nechci přispívat k tomu abychom se topili v plastech...

    OdpovědětVymazat
  2. Jojo, velmi přesně napsáno. Na tohle se snažím v poslední době myslet a nosím si vlastní tašku. Taky mě mrzí, že po Brně není víc odpadkových košů na tříděný odpad, semtam bych ocenila, kdybych mohla hodit papír do papíru a flašku od pití (protože jsem si zase zapomněla přichystanou vodu doma) do plastu.

    OdpovědětVymazat
  3. Žít bez sáčku je velmi nepohodlné.
    Naprosto souhlasím s tvým názorem, který je důležité šířit a připomínat jeho důležitost. Ovšem skutečně podle něj začít žít není v dnešním světě nic snadného.
    Osobně se sáčkům snažím vyhýbat, plátěných tašek máme několik a jednu maličkou nosím pro jistotu vždy u sebe, pití si nosím sic v lahvi plastové, ale už ji mám měsíce, jen ji obměňuji s usazeninami. Co ale neumím vyřešit je pejskařský problém - sáčky na hovna. Dva až tři denně a při počtu psů ve městech... kdysi jsme tu mívali koše s dostupnými renomovanými papírovými pytlíky, ale lidé je bezohledně pohazovali po ulicích a dnes už na takové (alespoň v Ostravě) nenarazíš. Pro tyto (a další) věci je těžké hledat velkoplošné řešení.
    Ale každý by měl začít u sebe a svého svědomí, co sám jako jedinec dokáže.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. *recyklovanymi misto renomovanymi, pardon, automaticka oprava

      Vymazat
    2. Moc děkuju za komentář:) Když už jsme u plošných řešení, smutnou pravdou je, že dokud se problematikou odpadu nezačnou zabývat velcí výrobci, velká změna jen tak nepřijde.

      Vymazat