pondělí 19. února 2018

Trochu pozdě na novoroční článek... Nemyslím si

Pravdou je, že Nového roku se v Číně dočkali až teď - 16. února. Proč vám to sem cpu?
Protože slavit příchod dalšího roku 1. ledna je moc mainstream. A taky protože rok 2018 je rok psa - můj rok:3
18 je moje šťastné číslo (8 taky) a tak jsem se z tohoto hloupého důvodu těšila na rok 2018. A když jsem se dozvěděla, že to bude navíc rok psa, začala jsem se těšit ještě víc. To musí být nějaké znamení, říkám si, kdy jindy by se měly dít velké věci. Kdy jindy bych si neměla splnit sen, zažít něco nového nebo splnit konečně aspoň jedno předsevzetí... Prostě čísla jsou mi letos nakloněna. Toho se musí využít.
Už několikrát jsem se v životě pozastavovala nad nesmyslností oslav během Silvestrovské noci. Čím jsem starší, tím méně jsou mi sympatické petardy. A taky si myslím, že Nový rok je v kalendáři umístěn úplně špatně. Proč zrovna 1. leden? Nic v ten den nezačíná, nic nového nepřináší, není to žádný mezník. Není to začátek školního pololetí, stejně tak nového semestru. V lednu nenastává ani žádný astronomický mezník. Zimní slunovrat je v prosinci ještě před Vánoci, jarní rovnodennost je v březnu. Naopak v lednu ještě všechno dobíhá - práce, učení, škola, zima a s ní spojená depka a únava, která potrvá ještě minimálně ty dva měsíce. Kdo je proto slavit Nový rok někdy na jaře? Až se začne zelenat tráva nebo až se vrátí vlaštovky... Prostě postrádám takový ten magický okamžik, kdy mám pocit, že se zrodilo něco nového, že jsme všichni dostali další příležitost, další život.
Předsevzetí si každý rok tak nějak dávám a nedávám zároveň. Řeknu si, měla bych... kdybych jen... Nikam si jej nepíšu, jen si vždycky tak povzdechnu.
Na těch ročních bilancování přece jen něco bude. Jen to tak úplně neovládám. Ale člověk dělá ve svém životě neustálý ač mnohdy nenápadný posun. (Pokud tomu tak není, je něco špatně.) A měl by si to čas od času připomenout, čas od času uvědomit a zhodnotit.
A zároveň takovému posouvání jít trochu naproti, (to mi jde ještě hůř). Nemyslím si, že je úplně možné, být se vším stoprocentně spokojen - něco takového bych snad ani nechtěla. Protože cesta je cíl. Moje body jsou i proto takové jaké jsou - neměřitelné. Není to něco, co bych si mohla úplně odškrtnout jako splněné, možná to tedy nejsou ani předsevzetí. Ale o to víc je pro mě důležité na těchto věcech pracovat - a to pořád, ne jen letos.

1. Budu se o sebe víc starat 
- Tím je myšleno vše, co si pod tím lze představit. Jakože nebudu chodit týden s mastným drdolem jenom proto, že nevytáhnu paty z baráku. A nebudu chodit jak hastroš jenom proto, že ještě před deseti minutami jsem byla zavrtaná v peřinách. Už mi během té zimy chyběla moje pravidelná dávka dřepů a sklapovaček. Dám vale svým mindrákům a tomu dalšímu, o co nestojím. 

2. Naučím se organizovat si čas
- Vidím to jako životní alfa a omega. Něco, co je zodpovědné za veškeré moje životní trable. Ovládat tuhle superschopnost by znamenalo absolutní vítězství v osobním i profesním životě.

3. Začnu se více realizovat
- Tím myslím profesně. Mám pořád ten smutný pocit, že nic neumím, že jsem nepoužitelná. Někde se stala chyba. Bude to dost možná tím, že jsem málo drzá a chybí mi zkušenosti.

4. Zbavím svůj život zbytečností a soustředím se na to, co opravdu postrádám 
- Třeba těch hmotných, které mi tu zaclánějí. Víc přemýšlet nad věcmi, které si koupím... minimalizovat odpad a celkově si v mnohých oblastech ulehčit život. (Vysvětlivka: konec paradoxu narvaná skříň a "nemám co na sebe")

5. Budu se snažit stále se učit a poznávat něco nového
- Moje drahá polovička mi často vyčítá, že nemám koníčky... a vlastně má pravdu. Příliš si žiju ten svůj malý skromný živůtek a bojím se pouštět do nových věcí. A přitom bych byla tak vděčná, kdyby v mé povaze bylo více zvídavosti.

To by mohlo stačit, myslím, že je toho víc než dost. 

8 komentářů:

  1. Moc pěkný článek :) Líbí se mi, že si nedáváš taková ta typická předsevzetí jako "zhubnu", "přestanu kouřit", "začnu se víc učit",.... většinou to stejně skončí tak, že se nic nezmění. Každopádně tvoje předsevzetí jsou taková praktická, prostě jiná :) Zaměřuješ se na svoji osobu, své nedokonalosti, chybičky a chceš je změnit, udělat něco se svým životem. To mi přijde strašně fajn a určitě v tom vidím větší smysl než v "zhubnout" :)
    Vážně moc milý článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za milý komentář:)

      Vymazat
  2. Já už si předsevzetí raději nedávám =)

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavý článek, já si žádné předsevzetí nedávám, ale když je někdo odhodlaný, tak proč ne, že? :) Tak ti přeju ať je všechny zdoláš ! :) Krásný den!

    lifeordreamidiots.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Snad není pozdě na čtení tohoto článku. :D
    Každopádně je to hezký nápad slavit Nový rok jindy, máš recht, že je to tak uprostřed všeho a ničeho, Silvestr kolikrát vnímám spíš jako překážku - jo, tak to se zase povinně ožerem a nebudu schopná se další tři dny učit, takže nebudu stíhat.... :D a pak ty prašivé depky.
    Držím ti palce, ať se ti vydaří tvé plány, je fakt, že mám hodně podobné, což mě těší, že je nás víc takových, co chtějí například ovládat lépe svůj vlastní čas. Což se mi mimochodem pořád nedaří. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lepší pozdě, než-li později - tím se teď řídím já :D

      Vymazat